Tak jo jsem čurda a tím pádem jsem NUCENA* psát tento báječný zápis z mého první utkání, který dopadl dle mého očekávání.
Pravda, že všemu předbíhal sousled událostí – chodím všude pozdě, ale tentokráte jsem byla odhodlána dorazit opravdu včas i přes fakt, že jsem na kuželnu vláčela své dvě ratoleti. Překážek k tomuto úkolu se vyskytlo hned několik, velmi důležitý telefon s nejmenovanou kamarádkou (po pár větách jsem pochopila, že to bylo opravdu akutní), v rekodním čase obléknout své děťi, vzápětí zjistit, že prší znovu děti přeobléknout a v poloběhu vyrazit s kočárem směr kuželna.
Na kuželně již čekala statečná dvojka kapitán a manžel již výše zmíněné nejmenované kamarádky v rychlosti jim byli předány řvoucí potomci a já mohla nastoupit. Ostuda? Hmm, nevím káždopádně žádná radost i přes pokyny kapitána a povzbudivé ohlasy soupeřky jsem hodila smutných 240, soupeřka 342. Co napsat, prohrávali jsme o 102 kuželek.
Druhý nastupoval Martin a musel být hodně vyděšen z mého skóre, protože jeho výkon 320, soupeřka 252 dalo znát, že se opravdu soustředil aby pozměnil situaci. Zadařilo se, díky Marti!:)
Co dodat až na pár miniaturních škobrtnutí šlo vše jako po másle….Tomík nastoupil a velmi se snažil ( viděla jsem to), přesto výsledek 335 a soupeřka 378. Tomíka chápu nerad hraje s holkama, rozptýlují ho totiž. Přesto zatím nejvíce naházeno z týmu Astra.
Po nástupu našeho kapitána Ráďi se vše změnilo a my pochopili jak se to má vypadat. Pár podrbání na zadečku ve stylu tenisových hvězd, pár přísných pokynů sám pro sebe a bylo z toho vymazlených 402, soupeřka 275. Tento okamžik byl pro mě zlomový a já v klidu mohla vyřešit další důležitý telefon nejmenované kamarádky.
Nástup Máry můj vyrovnaný stav mysli ještě posílil jak jinak, když nastupuje hráč tohoto kalibru. Krásných 377, soupeřka 345. Jak to sakra ti kluci dělají, že jsou rok od roku pořád lepší a lepší (trošku mě to zlobí).
Nakonec vše zpěčetil Vojtík další hvězda na našem kuželkářském nebi i když to prý už bylo lepší…já myslím, že hází stále dobře (kéž bych to dávala taky tak) 364 a soupeřka 338…takže mé nervy byly komplet v cajku, vyhráli jsme 12:4.
Příšťí zápas se ponese v duchu oslav našeho oslavence Marka Sedláka čím mu tímto přeji všeho nej, neb se jako čurda tohoto zápasu neúčastním. Marečku všechno nej, nej ja tě oslavím příští týden s tvojí ženou:)
* Poznámka kapitána: Ano, přiznávám se. Denně jsem ji nutil dodat tuto reportáž a nezdráhal se proto uchýlit se k těm nejhorším lstím a úskokům!