Sportovní disciplína, hod v kuželky, je krásný náročný sport a bohužel někdy i nevděčný, což se ukázalo bohužel při tomto zápase s „tramvajákama“ z Hloubětína. Continue reading „Měli jsme ho všichni „TVRDÝHO““ →

Týden se s týdnem sešel

…i přes původní slib, že už nebudete snad muset číst moje články bohužel přicházím opět já s další reportáží.

Konstruktiva 27. 9. 2012 v17:30 nastupuji já a zároveň Jakub. Kapitánovi jsem slíbil aspoň 360, Kuba mluvil o 380.

Výsledek byl u mě příšerných 339. Za to Kuba –krásných 390 . Odnáším si čurdu (teda aspoň doufám, že nikdo nemůže hodit méně než já) a mizím pro mámu na letiště.

Průběžně se informuji o stavu zápasu a moje nálada, kterou jsem si zkazil sám se postupně vylepšuje :

Marek – nádherných 443, potom Šimon 427 a Vojtových 438 – to mě fakt dostává . Super zápas, super čísla, nádherné výkony KLUCI! Martinova tečka v podobě slušných 377 vypadá ve světle ostatních výkonů jako chyba v zápisu… Ještě , že jsem hrál první a rychle zmizel. Bojím se, že bych se na místě propadl do Déčka, které ještě nestihli děti z mateřské školky založit.

Teď už snad opravdu na dlouhou dobu poslední článek bych rád uzavřel výsledným společným číslem 2414. To je nádhera, že jo.

Tak to zase začalo (konečně). V úterý 18.9. jsme se sešli na naší domácí půdě se soupeřem, se kterým jsme startovali naše působení v soutěži – Meteor Praha.

Prvním odvážným hráčem byl Marek. Jeho  382 kuželek oproti soupeřovým 355 přinesly krásné dva body.

Potom jsem nastoupil já s přesvědčením , že to mám v ruce a taky trochu v hlavě. V hlavě jsem měl, ale v ruce moc ne. Šílených 320 prakticky kopíruje můj loňský první výsledek a také pozici čurdy. Soupeř, přestože příjmením  Plachý se vůbec nestyděl  nasypat 398 kuželek.

Od této chvíle jsem jen doufal, že díky mému šílenému číslu neprohrajeme na body. Další duo Tomáš a Tomáš díky panu Šímovi nepatrně zdvihlo věkový průměr na dráze. Soupeř naházel  na svůj věk slušných 319. Náš Tomáš pak přes svůj věk nicotných 345. Ale body jsou body a historie se neptá.

Dalším, kdo nastoupil do hry byl Martin, který výkonem 384 přinesl 2 body a nastartoval raketový vzestup.

Šimon – nádherných 427 a soupeřových 338 mne uklidnilo a ujistilo, že budu čurda, ale neprohraju týmu zápas  (konečně jsem mohl v klidu dopít Veltlínské zelené).

Vojta pak svým výkonem 417 stvrdil vítězství a nádherný začátek sezóny.

Díky kluci, snad příště nebudete muset napravovat moje chyby.  Děkuji za pozornost a budu se snažit, abyste už nemuseli moje články číst!

Ve čtvrtek 8. prosince jsme se sešli v prostorách moderní a krásné kuželny na Slávii. Proti nám nastoupilo mužstvo výkonnostně zařaditelné o level výše – VŠTJ „B“

Prvním borcem, který nastoupil na prkno, byl Kuba. Svým výkonem 401 kuželek naplnil očekávání. Pro některé z nás však tento výkon znamenal, že to prostě dneska půjde samo…

---

Druhý naskočil na dráhu antibiotiky posilněný kapitán Šimon. Přes původní „slib“, že se nechá vystřídat nakonec dohrál svůj part výkonem 378 – průměrným v rámci týmu, avšak v případě borce jeho formátů bychom jistě čekali číslo začínající čtyřkou

Jako třetí s pocitem, že to bude brnkačka jsem nastoupil já Péřa… A vono ne!!! Začal jsem již skoro tradičním újezdem do plných (nažehlovací folie pro Evičku s textem “ Péřa je můj sponzor“ budou od úterý zdarma k dispozici na kuželně). Moje mimo kuželnu oblíbené trojky a čtyřky padaly, jak houby po dešti. Vzhledem k blížícím se Vánocům jsem přidal ještě dalších 13 újezdů jako příspěvek na předražené dárečky pro Evičku a výsledek se dostavil 327 🙁 Čurda a ostuda. Snad budu mít štěstí v lásce a snad se to Alča nedozví :-))

Čtvrtým borcem byl Vojta, který svedl neuvěřitelný souboj se soupeřem. Jednalo se o válku nervů a parádních technických hodů. Vojta dosáhl slušného čísla a zachránil čest týmu remízou s číslem 390. Vojto, super hra!

Jako pátý nastoupil současný kapitánův rival Marek. Vzhledem k tomu, že jsem před zápasem zaslechl něco o kapřících v jeho diskusi se soupeřem (navíc si tykali a vesele se na sebe smáli) a s přihlédnutím k faktu, že každý újezd tohoto borce je prakticky malá (pro malou) domů, tak mne jeho výkon náhodou zcela totožný s výkonem kapitána nepřesvědčil. Takže 378. Kdybych je tak dal já? Bral bych je 🙁

To nejlepší na konec – třešinka na dortu, růže mezi trním, Lucinka… Lucince se podařilo nevídané: Celá hala ztichla, všichni včetně soupeře sledovali a tiše fandili něžnému stvoření, které hrálo úžasně technicky zvládnutou a vyrovnanou hru. Přesné hody, výborná technika (beztak má osobního trenéra). Po první půli získala Lucinka vedení nad svým soupeřem – prostě bomba.

Hala začala burácet a fandit nahlas!!! Obrovské psychické vypětí se podepsalo na zbylých 50 ti hodech. Avšak výkon 364 je hodný pochvaly

No a já se jdu stydět někam do koutku svojí kanceláře …jejda, co to tu je – kinotéka – Chardonay – asi něco francouzsky. Snad tu někde najdu nějaký ten otvírák, skleničku atd 🙂

…ale proč už teď?

K radosti svých spoluhráčů se tentokrát usmálo štěstí na mě a mohu tedy konečně napsat článek. Tady je. A doufám, že je na dlouho zase poslední….

První nastoupil do souboje Kuba, při kterém se někteří naši spoluhráči nejvíce těšili na krásné taneční a skokové kreace. Kuba se však vzorně připravil a se třemi různě vlhkými hadry statečně vyrazil bojovat. Diváci však byli uměleckou hodnotou vystoupení zklamaní, protože viděli jen pár skoků na dráhu a spoustu klouzání, způsobené pravděpodobně sjetým vzorkem a špatnou tvrdostí směsi jeho podrážek. Kubo, asi by to chtělo na zimu přezout. Přesto jeho výkon 380 není špatný, nervy byly také udržené na uzdě. Nelze mu proto ani vyčítat, že nezískal body.

---

Druhým hráčem vpuštěným do arény byl Péřa. Ten nás překvapil hned několika věcmi:

– dorazil dvě minuty před začátkem utkání (ano, opravdu PŘED utkáním)

– po celou dobu na dráze žvýkal s otevřenou pusou dvojitou žvýkačku

– hodil „skoročtyřikila“, získal první dva body a byl v tomto kole nejlepším hráčem céčka

– musel netradičně odejít dříve, což se mu běžně nestává. Tedy pokud zrovna nemusí za dětmi, do sklípku, na jednání, domů za ženou, do Zlína, nebo někam jinam. Má to těžké a my to chápeme. Na rozdíl od nás musí živit rodinu.

Třetím bojovníkem je stálice našeho týmu – Vojta. U tohoto hráče jsme zvyklí na body a na čísla kolem 400, takže jsme se jen těšili, o kolik zvýší náš náskok na soupeře. Nakonec přidal hezkých 10 dřev a samozřejmě body. Je těžké ke hře tohoto borce cokoli psát, protože hraje hezky, klidně a na jistotu. Jeho reputaci může ale trochu poškodit jeho nejasné pokřikování při hře naší spoluhráčky, kdy se nechává unést a hanlivě pokřikuje. Tvrdí tedy, že to je myšleno na kuželky, které nechtějí padat, ale ten červík nejistoty v každém z nás stejně trochu hlodá…. Ostatně, jak byste vy pochopily výkřik „Ty krávo!“

Čtvrtým hráčem jsem byl bohužel já. K mé hře není moc co dodat, za mě hovoří činy. Tedy čin. Tedy to né úplně velké číslo. Mohl bych se sice vymlouvat na zimu, špatnou vlhkost, prach, upovídaného soupeře, spoluhráče, kteří pořádně neporadí, kluzké koule, podkluzující boty, že nepřišel Tomáš, atd., ale neudělám to. Prostě jsem hrál blbě.

Na pátou spoluhráčku se vždy těšíme my i soupeři. Lucka svými pomalými přesnými hody jasně dokazuje, že dlouhodobá pauza, způsobená nezodpovědným chováním trenéra, jí neublížila. Zápas od zápasu získává jistotu a stále se zlepšuje. Je velice zajímavé sledovat, jaký obdiv získává u starších protihráčů. Prakticky všichni oceňují její styl a předpovídají jí budoucí velké úspěchy. Lucka, i když zahrála s přehledem svůj průměr, sice body nezískala, ale Radkovi tam nechala pouhopouhých -33 kuželek.

Kapitán Radek nastoupil do zápasu odhodlaně a během prvních 10 hodů stáhnul ztrátu na polovinu. Bohužel soupeř mu nic neusnadnil a nehodlal to Radkovi nechat vyhrát. Pro hodnocení kapitánovi hry si dovolím použít citaci Vojty, která poměrně přesně vyjadřuje náš pohled na Radkův výkon: „Dobře, dobře, dobře…. tedy ne moc dobře,…..ale dobře“. Škoda, že ani pět plně fandících spoluhráčů přilepených na sklo nepomohlo získat závěrečné body a skóre. Zřejmě to bylo způsobeno i tím, že si jich kapitán vůbec nevšiml a naprosto nespravedlivě je obvinil z pasivity a nefandění.

Závěrem chci říct, že si plně uvědomuji, že jsem dnešní zápas prohrál já. Na druhou stranu jsem splnil všechny povinnosti čurdy – článek jsem napsal, kořalky zaplatil, a proto bych rád, abychom na toto téma již dále nehovořili. (Tímto chci říci dopředu, že nehodlám jakkoli reagovat na případné poznámky ke článku. Akorát si je budu pamatovat.)