Tentokrát sám první na kuželně (Mára plnil neodkladné povinnosti) jsem se pustil do úklidu historických drah. Hornickou sbíječkou a lopatou jsem odstranil nános nalepeného prachu a pasty, kterou s obrovskou pečlivostí nanáší pod kuželky realizační tým Slavoje s vidinou rekordních výkonů. Po 5ti dnech má však pasta opačný účinek, lepí, lepí a lepí. Po půl hodince rubání jsem vyvezl kolečko nepořádku a připravil tak dráhy na utkání s Unionem.
Pár minut před zahájením zápasu se přihnal Tomáš rozladěn skutečností, že na něj tradičně nezbyla žádná úklidová práce, ale zároveň uklidněn zjištěním, že hraje druhý na což se neopomněl zeptat Marka i Vojty.
První byl do bojů o body nominován spokojený Péřa, načasoval svůj příchod na kuželnu se stejným zájmem jako Tomáš – neuklízel . Soupeř proti němu poslal na dráhu paní Adámkovou. Doposud špatně hrající Petr a věčný čurda se konečně našel a zahrál na jedničce slušných 183. Na dvojce i přes technické problémy a 40ti minutovou opravu se dokonce o 10 kuželek zlepšil. Celkem nahrál 376 a porazil soupeřku o 38 dřev, kterou technické problémy rozhodily.
Za stavu 2:0 nastoupila na dráhu naše světluška – UV MAN jak mu humorně přezdíváme. Hoden své přezdívky akčního hrdiny Tomáš svou soupeřku vyprovodil z dráhy rozdílem více jak 100 kuželek. Radost ze svého výkonu však neměl. Výkon o dvě kuželky slabší než péřův jasně naznačoval komu asi připadne titul čurda. Proto nám i snad zapomněl pro radost bliknout kérkou. 4:0!
Odpočinutý po náročném úklidu jsem se s vervou sobě vlastní pustil do boje já. Soupeře z PSK jsem v celku snadno přehrál a získal tak další pomocné body. K výkonu 387 jsem musel nejednou kroutit hlavou a krčit rameny. Nespokojen s celkovým číslem jsem navýšil vedení týmu na 6:0.
Marek nastoupil na dráhu proti Renatě Goringerové jejíž dosavadní výkony naznačovaly, že se strhne lítý boj. Ten se však nekonal. Marek zahrál slušných 384 a zlepšil se tak od předešlého domácího vystoupení o cca 20 kuželek. Zato soupeřka ochutnala, jak je obtížná dráha jejíž sadurit proháněl i Vlasta Burian. Vybuchla – 325, 8:0.
Za tohoto příznivého stavu nastoupil notorický pozdě-chodič Martin. Ten i přes bolavá záda prozatím podával velmi slušné výkony a tak se od něj očekával zisk rozhodujících bodů. Ty se mu nakonec získat podařilo, ale výkon 322 kuželek nebude patřit k těm kterými by se chlubil budoucím vnoučatům. Tomáš sice neblikl, ale dost znatelně nahlas si oddechl!
Tradiční dotahovák Vojta byl bez práce – zápas byl rozhodnut! Souboj dvou nejlepších hráčů obou mužstev jen potvrdil vývoj celého zápasu. Ani jeden nepředvedl oslnivé číslo, ale Vojta dokompletoval vítězstvím bodovou sbírku: 16:0!
Dvojka nás zas všechny potrápila, ale body zůstali doma. Vysoké vítězství 16:0 nám zajistilo vedení v soutěži. Kdo bude další?