Byl příjemný podvečer, 1. prosince 2011. Domácí prostředí , pohoda , klid…
Vyrazil jsem na dráhu jako první. Dráha číslo 1, standardních 174, dráha číslo 2 – šílený průšvih 146. Snad budu čurda- díky spoluhráčům jsem jím opravdu zůstal. A ještě navíc samozřejmě bod pro soupeře. Poučení – nesmím hrát jako první a hlavně ne proti ženám mladším 60ti let.
Možná i díky tomu, že Markova protihráčka splňovala výše uvedené parametry, tak poklátil slušných 381 kuželek a první body byly doma.
Poslední dobou jistota – neomylný kapitán a jednoznačně hvězda týmu Šimon se ladně přehoupl přes čtyřstovku na 408 kuželek. Další dva body a hoodně slušný náskok přes kilo na soupeře!!!
Tomáš sice přes opravdu průměrný výkon 359 kuželek přinesl body a to se počítá!!!
Jakub měl na mále, že bude psát tento článek. Výkon 330 kuželek jistě není nic ke chlubení, avšak soupeřův 263 také není nic, co by motivovalo k nadlidským výkonům.
Těšili jsme se na třešínku na dortu – Vojta , bojovník a jeho nervy z ocele. Avšak stav utkání, které bylo již prakticky rozhodnuto, možná i únava po celodenním „Centrálním“ pracovním výkonu… zkrátka Vojto, 347 rozhodně není číslo, na které jsme u Tebe zvyklí.
Historie se však neptá a nejdůležitější je výsledek: 14/2 pro Astřičku. Další body – a to se počítá!!!