Rudná opět nedobita! Posilněno třemi výhrami ze čtyř dosavadních utkání vyrazilo naše družstvo na další dobrodružnou výpravu, tentokrát do daleké vísky jménem Rudná. Tamní kuželna nám v uplynulých letech vždy nastavovala spíše svou odvrácenou tvář, o to větší však tentokrát bylo naše odhodlání, které navíc bylo podloženo kvalitními výsledky!
Jako první nastoupil na dráhu tradičně autor těchto řádků připraven odčinit dosavadní matné výkony. Bohužel již od prvních hodů bylo vše špatně. Ani na jedné dráze se aktuální čurda nedokázal vyrovnat s podmínkami na – objektivně vzato – kvalitně připravených drahách a nakonec se protrápil až do bídného konce. Po sto hodech na tabuli neúprosně zářilo trojčíslí 325. To vše bylo navíc vyšperkováno nadstandardními sedmnácti úhozy.
Více než stobodový rozdíl nebyl pro druhého nastupujícího příliš povzbudivým a motivačním prvkem, přesto ještě nebylo ani zdaleka nic ztraceno. Bojovnost Petrovi jistě nechyběla, chvílemi se schylovalo k velkému vzedmutí, ale ani jemu se po většinu utkání nevedlo podle představ. Nakonec po zlepšení na druhé dráze počítadlo dotlačil k cifře 336, což je však stále pod standardem a možnostmi tohoto miláčka obsluhy většiny kuželkářských kantýn a barů.
Přestože se první dva plejeři snažili nic nepodcenit a na místě byli již s více než půlhodinovým předstihem, na patřičnou aklimatizaci po dlouhé a náročné cestě to zřejmě nestačilo…
Následující chvíle však přinesly výrazné oživení, a to díky kometě letošní sezóny, za kterou můžeme právem považovat Jakuba. Jeho prvních padesát hodů bylo vpravdě famózních. Po 215 sestřelených kuželkách už se v ochozech pomalu začalo šuškat o týmovém rekordu. A možná právě vidina skvělého výsledku Kubovi na druhé dráze poněkud svázala ruce (či nohy). Konečný – a za jiných okolností nadprůměrný – nához 374 byl především pro samotného hráče jistě zklamáním.
V době, kdy na dráhu vstupoval Radek, byl stav 0:6 (o rozdílu kuželek ani nemluvě). S nulou na kontě však kapitán svůj tým naštěstí domů odjet nenechal. Vyrovnaným výkonem, při kterém nebylo daleko k dosažení magické čtyřstovky, dosáhl alespoň dílčího triumfu a v tu chvíli drtivý náskok soupeře stáhl o celých 79 bodů.
Zatím nejlepšího letošního výkonu hráčů Astry C dosáhl v minulém kole Marek, když proti silné Zentivě skolil 406 kuželí. Očekávání svých spoluhráčů ani tentokrát nezklamal, když zvítězil rozdílem bezmála šedesáti (přesně 59) kuželek. Ale vysoko nasazenou osobní laťku s 353 body spíše podlezl a z prostoru drah neodcházel v příliš rozmarném rozpoložení.
Poněkud nevděčná role posledního hráče byla tentokrát přisouzena Tomášovi, který se po období stráveném v klidném závětří začíná letos také prodírat na výsluní. A jeho výkon, jenž byl ten večer třetí nejlepší, přičemž nemuselo zůstat jen u skóre 358, to jenom potvrdil.
Po nešťastném začátku se tak naše výprava vracela do noční Prahy (někdo tedy zamířil do Řep) přeci jenom v docela povznesené náladě a navíc s novým odhodláním vrátit milému soupeři při jarní domácí odvetě porážku 4:12 i s úroky!